Dějová linka
Začátek roku se nesl v odhalení odboje veřejnosti. Minimálně ministerstvo přišlo na to, že tu existuje nějací samozvaní strážci, proto byla i brzy vydána vyhláška, která to zakázala. Jen se ještě nevztahovala na zatčené Fénixe k jejich štěstí. Ale na ty dobudoucna ano.
Ono aby toho nebylo málo, brzo se začalo vznášet stále více a více protestů proti jeho předchozím vyhláškám. Dokonce došlo i k jedné demonstraci na famfrpálovém zápasu. Nakonec byl Christopher Winchester pod tlakem Starostolce donucen zrušit několik vyhlášek.
Unesená vrchní bystrozorka
Sice to chvíli trvalo, než byla Yves Martin přesunuta do jednoho pokojů Malfoy Manor, ale nakonec ji tam její manžel byl donucen přesunout a ona tam byla zavřena bez možnosti uniknout.
Vzhledem k tomu, s jakými lidmi se přátelila, získali smrtijedi dojem, že má nějaké spojení s odbojem. Stačilo jim pak ověřit si to jednoduchým způsobem. Smrtijed David Jackins napadl a mučil Fabiána Prewetta, zatímco Nils Tbjorne byl s Yves Martin. Když se jí pak rozsvítil artefakt a při pokusu se ho dotknout zmizel, měli jasno. Patřila k nim, alespoň částečně.
Tentokrát měli zdroj informací přímo před sebou. Křížového výslechu se pak zúčastnil i sám lord Voldemort, který využil nitrozpyt. Použili na ní různé metody, ale netušili jednu věc. Jakožto spojenec od bystrozorů byl její artefakt očarován speciálním kouzlem, jakmile je prozradí byť jen slovem, vše zapomene. A proto když vyslovila “Fénixův řád”, vše v její mysli zmizelo a Voldemort zuřil. Jediná věc, co se stihli dozvědět, bylo něco se zlatým jablkem.
Bystrozorům se mezitím povedlo odhalit a potvrdit, že je Carl Inkwood Smrtijed, který je do té doby na útěku.
Všude samí zachránci
Naštěstí pro ni měla mezi smrtijedy dost spojenců, známých, přátel. Někteří z nich by si ji přáli odtamtud, ovšem potřebovali ochránit svou totožnost. Tohle zajistil David Jackins, když s ní složil neporušitelný slib, že neprozradí nikoho smrtijedů s výjimkou jejího manžela. Ten se mezi smrtijedy netěšil velké oblíbenosti.
Vlastně se netěšil oblíbenosti nikde. Na jednoho člena řádu a svého bývalého nejlepšího přítele, Marcela Dreuxe, uvrhl kletbu Imperius a dostal ho pod svou moc. Stejně tak i další bystrozorku Verity Steen. Snažil se je oba využít, aby se dostal ke svým dětem, které řád skrýval. Právě proto jim bylo hlavně Marcelovo chování divné, ale nějakou dobu jim trvalo, než kletbu Imperius odhalili a dostali ho z jeho moci. Stejně tak i u Verity. Pak mohli nastražit past.
Sebastien byl první, kdo Yves dostal z Malfoy Manor. Zároveň využil Marcela, aby přivedl děti. Aspoň si to myslel. Ve skutečnosti to byli členové řádu pod mnoholičným lektvarem. Měli se setkat v lese, kde kromě nich byli v okolí ukrytí ještě další členové. Brzy se k nim přidali i smrtijedi, jakmile zjistili, že Yves Martin chybí a pronásledovali je tam. Došlo k dalšímu střetnutí a velkému chaosu.
V tom se povedlo dostat Yves do bezpečí a uprchnout, a i Sebastienovi se povedlo po jeho zradě utéct a skrýt se za pomoci svého jediného přítele, co mu zbýval, vedoucího smrtijedů Mihaila Giurescu.
Boj o poslední kámen
Vzbudilo to jistou nedůvěru mezi vedoucími smrtijedů, Davidem Jackinsem a Mihailem Giurescu, ale zvládali spolupracovat. Měli koneckonců jeden společný cíl - pomstu Duncanovi. A jak se pomstít nejlépe, než získat ten poslední kámen, co mu chybí?
Podařilo se jim přijít na stopu posledního strážce, který poté, co dostal Verity Steen z Imperia, se ukryl v Egyptě. K jeho smůle ho tam našel Duncan a zabil. Ke smůle Duncana ho tam našli i Smrtijedi a byť to bylo těsné a v jednu chvíli se zdál Duncan už skoro neporazitelný, kámen získali do své moci.
Černokněžnická skupina v Británii
Už dřív existovalo podezření, jestli Duncan nepracuje ještě s někým, což se začalo postupem času potvrzovat. Duncan si spolu s dalším černokněžníkem pronikli do Malfoy Manor, zatímco smrtijedi byli napadeni inferi. Za účel to mělo jednoduše zabavit smrtijedy, zatímco Duncan pátral po jednom z kamenů. Našel ale jen falešný, který tam byl nastražený a o kterém si Smrtijedi i stoupenci mysleli, že je pravý.
Vznikla tím otázka, jak se tam dostali? Logickou dedukcí bylo, že je mezi Smrtijedy či stoupenci nějaký zrádce, který jim tam pomohl se dostat, protože jinak nemohli prolomit ochrany. Ale kdo? Mladý Lucius Malfoy? Nebo Nils Tbjorne, který ho ze zrádcovství osočil? Anebo Maria Butler, která se podivně dokázala spřátelit se všemi? Či někdo z nových stoupenců, třeba Joseph Stone?
Kromě toho došlo následně i k útoku na dům vedoucího smrtijedů Davida Jackinse, kde se jakýsi černokněžník snažil najít poslední čakrový kámen. Marně, byl ukrytý na bezpečnějším místě.
Mezitím byl David Jackins čím si napaden, naštěstí přežil. A nebyl v tom sám, další muži po Londýně byli napadení, byť ti už takové štěstí na přežití neměli. Co je spojovalo většinou, byly skvrny na obličeji a blažený úsměv na tváři.
Byla to sukuba, kterou vyslali černokněžníci do Británie. A byla to právě ona, která dokázala z Jackinse vytáhnout informaci, kam kámen ukryl. Duncanovi už nic nebránilo, aby si ho došel vzít. Ani Smrtijedi, co se ho snažili zastavit, mu v tom nezabránili. Kámen získal a k dokončení a plné aktivaci artefaktu chyběla jenom jedna rituální vražda.
Ilegální odboj
I bystrozorové začali objevovat různá spojení, když narazili na skupinku černokněžníků v Československu i Americe a podle otisků prstů, s nimi byl spojený i Duncan. Ačkoliv jak blízko dokončení artefaktu byl, to neměli ani ponětí.
Byli částečně i zaměstnáni bojem s odbojem. Postupnými výslechy ohledně toho, jak byla zachráněna Yves Martin se dozvídali stále více a více o členech ilegálního odboje a i o jejich činnosti. Až nakonec byli i tři členové předvoláni před soud.
Nebyl to jenom jeden problém, kterému tou dobou museli čelit. Smrtijedi jim byli na stopě. A to doslova, neboť náhodou nalezli zlaté jablko, které sloužilo jako přenášedlo do úkrytu. Však i jeden z nich, Carl Inkwood se vyptával jednoho z nich na zlaté jablko a zdá se může k nim dostat. Stačilo správně načasovat svůj útok na schůzi Fénixů a bylo to. Nechali je tam svázané v chatě, kterou ničil zložár.
Měli jen štěstí, že měli na své straně silné spojence. Třeba sukubu Olivii Stone, která se dokázala mezi ně vplížit a stát se jejich členkou. Naštěstí pro ně i její pán, Joseph Stone, jim fandil proti smrtijedům a proto jí nechal jim pomoci a zachránit je. Jen tím začali mít Fénixové trochu podezření, že na ní je něco divného, když holýma rukama dokázala roztrhnout řetězy.
Prozatím ale neměli čas se tím zabývat, čekal je soud. Aspoň některé z nich. Jaden Scott, James Brandon a Marcel Dreux. Každý souzený zvlášť a každý se svým právníkem a různými taktikami. Byť to měli těsně, přeci jen nakonec byli uznáni všichni vinní. Odsouzeni byli k zaplacení pokut různých částek a k podmínečnému trestu.
Pokuty:- James Brandon – 5 000 galeonů
- Jaden Scott – 10 000 galeonů
- Marcel Dreux – 100 000 galeonů
Útoky na kouzelnickou společnost
Kdo ví, jestli si Smrtijedi po selhání s Duncanem a posledním kamenem chtěli nějak napravit ego, či proč, ale rozhodli se útočit na společnost. Nestačil jim útok na dům jednoho z bystrozorů, kterého zabili i s jeho snoubenkou. Nestačili jim ani ty občasné útoky po Británii na mudly za posledních pár let. Teď se rozhodli pro hromadný útok na kouzelnické akci.
Zvolili si na to hudební festival, kde rozpoutali zložár a zavládnul chaos. Ten se moc hodil Duncanovi, který si tam mohl v klidu provést svou poslední vraždu na modré plachtě pod podiem. A když ohořelé podium se propadlo, už bylo jeho dílo odhaleno. Artefakt byl plně aktivován a nikdo s tím už nemohl nic dělat. Duncan se stal takřka neporazitelným.
Možná to byl důvod, proč si Smrtijedi chtěli napravit ego znovu, a tak zaútočili pro změnu na ministerstvu. Jen tak. Bohužel u toho zemřel jeden z řadových bystrozorů, Luiz.
Bystrozorové měli tou dobou hodně práce. Jakoby nestačil tenhle útok, ještě došlo k zavraždění ministra. Opět stejným způsobem jako i další oběti, nalezen byl v posteli s blaženým úsměvem a skvrny na obličeji. Jen na rozdíl od ostatních měl u toho i vzkaz na hrudi:
Že by byl ministr kouzel celou dobu na straně Smrtijedů? Šokující odhalení. Dá se vůbec někomu na ministerstvu věřit?
Christopherovi Winchesterovi snad ano. Bohužel a snad právě proto se Smrtijedi rozhodli unést jeho dceru, aby ho měli zrovna pod kontrolou. A to zrovna když se odhodlal zasnoubit se se Sabriel Lacrux.
Fénixové se nevzdávají
Možná by se po tom útoku, kde všichni skoro umřeli, a po soudu, který dopadl tak bídně, měli stáhnout, lízat rány nebo se cítit bídně. Ale Fénixové rádi postávají z popela.
Proto se namísto toho vrhli do pátrání. Dobrá známá Jamese Brandona a zároveň snoubenka Christophera Winchestera, Sabriel Lacrux, se na ně obrátila o pomoc. Pověděla jim o únosu Christopherovi dcery, a byť to byl právě on, kdo některé z nich odsoudil a kdo po nich nejvíc jde, Fénixové mají zkrátka v povaze pomáhat, a tak se rozhodli ji zachránit.
Měli i určitou stopu od doby, co tak podezřele Carl Inkwood se zmínil o zlatém jablku a projevil zájem o řád tak těsně před útokem na úkryt. Vydali se proto k jeho rodině, vyzvídat o něm, a lstí a trochu nelegálním způsobem pomocí veritaséra, se od jeho ženu dozvěděli pravdu. Carl Inkwood je smrtijed. Ale ačkoliv to věděli, nemohli s tím nic dělat, nemohli to jen tak povědět ministerstvu, když to navíc zjistili nelegálně. Mohli ho jen sledovat a čekat, až udělá chybu.
Přípravy na bitvu
I když Smrtijedi přišli o mocného spojence, přišli o kámen, taky se nevzdali. Věděli, že musí porazit Duncana a když to nejde s magií, tak i bez ní. Proto začali hledat způsob, jak ho zbavit magie, i když jen dočasně.
Napomohl jim k tomu i starý případ bystrozorů, k jehož hlášení skrz své spojenectví s teď už hlavní bystrozorkou Yves Martin. Za to se mohla setkat se svým nově objeveným bratrem, (ex-)smrtijedem Carlem Inkwoodem, který tou dobou byl zavřený ve sklepení Malfoy Manor za napadení vedoucího s vyříznutým Znamením zla a sesazeným na pouhého stoupence.
S nově získanými spisy se jim povedlo vytvořit něco, co dočasně dokáže v určitém místě zrušit magii. Vybaveni mudlovskými zbraněmi pak budou mít výhodu. Chybělo jen zjistit, kde ho najít.
Naštěstí pro ně se mezi ně dostala sukuba. Ne, tedy přímo mezi ně, ale pokusila se dostat jednoho z vedoucích. Na(ne)štěstí byla vyrušena, dočasně spoutána a sice jim nedokázala říct jméno svého pána, ale zvládla jse nasměrovat na hrad Housku do Československa. Čas vyrazit na výlet. Ale ne sami.
Fénixové si drželi své podezření na Carla Inkwooda v tajnosti a potají mu zvládli i nasadit sledovací zařízení. Když se pak vydal do Československa, bylo jim to podezřelé a následovali ho. Co zase netušili Fénixové, že někteří z nich, kteří jsou v podmínce, mají na sobě sledovací zařízení. A tak se zase dozvěděli bystrozoři, že odboj podniká něco v Československu. A tak se všichni sešli u Housky.
Bitva o Housku
Podle pověstí je na hradě Houska ukrytá brána do pekla. Není proto divu, že si ji vybrala skupina černokněžníků Grande magica occulta za svůj úkryt. Mezitím, co se k nim vydávali Smrtijedi, se v nedaleké hospodě sešli Fénixové. Tam je našli i bystrozoři, kteří pod lektvary neviditelnosti si vyposlechli, že Carl Inkwood je smrtijed. Aspoň zjistili důvod, proč tam byli a mohli je pronásledovat až k hradu Houska.
Část Smrtijedů a stoupenců se dostala do hradu bránou, část šla před podzemí. Někteří se dokázali dostat do hradu, někteří zůstali hlídkovat na nádvoří. Nebyli sami, kdo se rozdělili. Pár Fénixům se podařilo dostat se na nádvoří, zbytek se střetnul s bystrozory před hradem, kteří se pokusili je zatknout. Jen několik bystrozorů se dokázalo dostat na nádvoří a jen pár z nich až dovnitř do hradu. Do toho všeho spustili smrtijedi zařízení a uvnitř hradu i na nádvoří přestala fungovat magie.
Jen venku před hradem magie stále fungovalo, kde bystrozoři zatýkali Fénixe. Nebo se o to alespoň pokoušeli. Nakonec se jim povedlo zatknout dva, jednoho vážně zraněného, Marcela Dreuxe, a Jamese Brandona, který přestal bojovat, aby ho ochránil. Shodou náhod byli zatčení bohužel zrovna ti, co už mají podmínku, kterou tímto porušili.
Na(ne)štěstí to bylo jediné zatčení, ke kterému došlo. Ani na nádvoří hradu k žádnému nedošlo, všichni smrtijedi utekli, všichni fénixové taky, byť Gideon Prewett skončil se střelnou ránou v břiše, a zůstali jen bystrozoři, pořezaní a živí.
Nejhlavnější část se odehrála uvnitř hradu, kde se střetli smrtijedi, bystrozoři a černokněžníci. Kromě už známého Duncana Valeriana, tam byl i Eras Solace a Rasputin.
Zatímco Alastor Moody šel po smrtijedech, Yves Martin se spíše připojila ke smrtijedům proti černokněžníkům. Hlavně když Duncan vyhrožoval jejímu synovi, než se začal přetahovat o artefakt. Mezitím artefakt začínal zářit, jeden z artefaktů až moc hřát, až vybouchl a roztříštil artefakt těsně poté, co Yves Martin podřízla Duncanovi hrdlo.
Artefakt byl zničen, jeden z kamenů taky a ostatní zmizeli. Aspoň se tak zdálo. Ve skutečnosti se rozlétli do všech stran. Jeden se zachytil u Davida Jackinse, další u Mihaila Giuresca, třetí u Yves Martin, čtvrtý u Alastora Moodyho, a dva vyletěli oknem ven, kde se pak zachytili u Aaliyah Lalotaione a Gideona Prewetta.
Zároveň výbuch dočasně omráčil všechny dotyčné. Když se smrtijedi začali probírat, Duncan i Rasputin, ačkolik mu předtím proletěla hlavou kulka, byli pryč. David Jackins probral ještě Yves Martin, která odtamtud dostala Moodyho, na nádvoří se střetla ještě se zbylími fénixy a bystrozory krátce, a pak už tam David Jackins vše nechal zachvátit zložárem.
Ocenění Merlinových řádů
| Třída | Jméno | Důvod |
| 1. třída | David Jackins | Za průlomovou práci na principu fungování magie a rozdílech mezi mudly a kouzelníky |
| 2. třída | Nils Tbjorne | Za kontroverzní výzkum na téma Společenské vztahy a modely kentauřího společenství. |
| 2. třída | Atreimus Hildebrant | Za zajištění informací a průlom v případu nelegálních skupin kouzelníků |
| 3. třída | Maria Butler | Za práci pro ministerstvo a odhalení pojistného podvodu |
| 3. třída | Hudson Stevens | Za nevídaný úspěch při vyšetřování nelegálních skupin kouzelníků |